Francouzská královská tradice sahá až do 5. století k Merovejskému panovníku Chlodovíkovi I. Hugo Kapet pak v 10. století založil dynastii, která zemi galského kohouta ovládala v několika rodinných větvích nepřetržitě až do konce 18. století.

Zjistěte, kde všude se nacházely paláce, odkud monarchové ovládali svou zemi. Poznejte historii Louvru, Palais de la Justice nebo paláce Lucemburského. Seznamte se s kontroverzní Marií Medicejskou a příběhem vraždy jejího muže Jindřicha IV., setkejte se s kardinálem Richelieu nebo se vydejte se za stavební odkazem Ludvíka XIV. a jeho dvorních architektů Julese Hardouin-Mansarta a Andrého Le Nôtre.

PARIS ROYAL PLUS 

Život francouzských monarchů se už od středověku tu v menší, tu ve větší míře odehrával mimo Paříž, coby hlavní město.

Specifickou roli v tomto kontextu hrála katedrála Saint Denis – místo slavnostních korunovací a okázalých pohřbů francouzských králů.

Zavítáme též na  Château de Vincennes, spojený především s Ludvíkem X, Karlem IV. a Filipem VI.

Nevynecháme pochopitelně ani světově nejslavnější francouzskou královskou rezidenci ve Versailles, jako místo zhmotněného kultu osobnosti krále slunce Ludvíka XIV. a symbol absolutistické vlády s ohromným mrháním státních finančních prostředků za posledních Bourbonů. 

PAŘÍŽ NAPOLEONSKÁ 

Konec 18. století: odeznívá Velká francouzská revoluce, ostří gilotiny ztratilo svůj lesk, krev z utnutých hlav již byla smyta a razantním způsobem začíná stoupat hvězda původem chudého korsického studenta École Militaire Napoleona Bonaparta.

Už brzy se o něm měl dozvěět celý svět. Chystal se ovládnout Evropu a dokonce se jkao první stal francouzským císařem.

Nechte se pozvat na fascinující cestu časem o dvě století vzad, kdy starý kontinent žil strachem z Francie a Paříž oslavovala Napoleonovy úspěchy nejen budováním přímo ikonických staveb. 

PAŘÍŽ UMĚLECKÁ 

Paříž se už  na konci středověku začala profilovat jako důležité centrum vzdělanosti, uměni a věd, díky čemuž působila jako silný magnet, který střelku kompasu zájmu kosmopolitních lidí, učenců, umělců, malířů, sochař, literátů, všemožných bohémů, ale i vědců obracel ke směru francouzské metropole. Ani týden chození po městě by vám nestačil, abyste zmapovali veškeré jejich stopy. Proto Vám aspoň za všechny ukážu, kde studovali Émile Zola a Antoine de Saint-Exupéry, Moliére, Denis Diderot a markýz de Sade, prozradím, co mají společného Richard Wagner, Rainer Maria Rilke nebo Charles Baudlaire, vypravíme se ve šlépějích Honoré de Balzace, Adama Mickiewicze, Jeana Jacquese Rousseau, dozvíte se, kde se odehrávali Tři mušketýři Alexandra Dumase, nebo kam chodil muzicírovat Hector Berlioz a Ferenc Liszt.

PAŘÍŽ SVĚTOVÁ 

Zásadní roli v rozvoji Paříže v procesu tvorby její architektonické elegance hrály světové výstavy. Město nad Seinou jich hostilo celkem šest; v letech 1855, 1867, 1878, 1889, 1900 a 1937. Vždycky vznikaly monumentální stavby a areály, které pak povětšinou našly originální způsob využití. Připomeňte si výstavní historii Martových polí, podívejte se na nejslavnější výstavní exponát všech dob – Eiffelovku věž, seznamte se s paláci  Chaillot a Trocadéro nebo s úchvatnou konstrukcí Grand Palais pro EXPO roku 1900.

PAŘÍŽ MODERNÍ 

70. léta 20. století byla přesně tou dobou, kdy Paříž získala svou vertikální osu. Město na téměř kompletně rovině, navíc s dominantami poměrně nízkých výšek, náhle začalo vytvářet svou dálkovou siluetu. První vlaštovkou byla v té době silně zatracovaná 210 m vysoká Tour Montparnasse. Na ni pak navázal rozsáhlý projekt, stále rostoucích mrakodrapů ve čtvrti La Défense a pochopitelně celá řada spíše horizontále koncipovaných projektů, které vznikaly v 80. a 90. letech v rámci programu Grands Travaux prezidenta Françoisa Mitterranda. Pojďte se seznámit konceptem Grand Louvre, budovami Institut du monde arabe, Opéra Bastille, Ministère de l'Économie et des Finances, proslulou Bibliothèque nationale de France nebo dnes už ikonické Centre Georges Pompidou architektů Richarda Rogerse a Renza Piana. 

PAŘÍŽSKÉ HŘBITOVY 

Vidět Paříž a zemřít. I tak by se dalo parafrázovat okřídlené zvolání, jinak patřící k Věčném u městu.

Vzhledem k silnému uměleckému podhoubí Paříže, je počet osobností s velkým O, které zde strávily poslední okamžiky svého života a jejichž ostatky potom spočinuly v půdě některého z místních hřbitovů, opravdu mimořádný. Přičteme-li k nim i velké Francouze, potažmo přímo rodáky z města nad Seinou, naskýtá se unikátní možnost procházky po hřbitovech Père-Lachaise, Montparnasse a Montmarter, na jejichž náhrobcích můžete číst mj. jména jako Hector Berlioz, Jacques Offenbach, Honoré de Balzac, Samuel Beckett, Tristan Tzara, Václav Brožík, Fryderyk Chopin, Oscar Wilde, František Kupka, Andre Citroën nebo Edith Piaf.

PAŘÍŽ ČESKÁ